Letní semestr 2017/2018

PROGRAM LETNÍHO SEMESTRU 2017/2018

15. 3. 2018

Vliv postojů učitelů na výsledky žáků

Jana Straková (ÚVRV, PedF UK)

Výzkumy efektivity školního vzdělávání prokázaly význam přesvědčení a postojů učitelů pro učení žáků. Přesvědčení určují myšlení a chování učitelů a zásadně ovlivňují výsledky žáků, i když to mohou činit nepřímo. Změna přesvědčení je nezbytným předpokladem pro změnu postupů a chování. Výzkumy přesvědčení a postojů jsou založeny na rozmanitých konceptech. Studie zkoumá vztah akademického optimismu a výsledků v matematice u žáků druhého stupně povinného vzdělávání a navazuje na předcházející výzkumy, které potvrdily relevanci tohoto konceptu pro český vzdělávací systém. Analyzovaná data byla získána v rámci longitudinálního výzkumu CLoSE v říjnu 2012 a v květnu 2016. Databáze obsahovala data ze 124 základních škol a 39 víceletých gymnázií, 4798 žáků a 1469 učitelů. Dvouúrovňové strukturní modelování prokázalo statisticky významný vztah akademického optimismu učitelů a výsledků žáků v matematickém testu i při kontrole vstupních vědomostí a dovedností a socioekonomického statusu na žákovské i školní úrovni. Prokázalo však také závislost postojů učitelů na složení žáků.

22. 3. 2018

How does a Dutchman become a mathematics teacher?

Job Rauch (Rotterdam University of Applied Sciences, Holandsko)

In this talk a short introduction into the Dutch teacher training system is given. Moreover, we will demonstrate an example of how didactical skills are taught to future mathematics teachers in Rotterdam.Job Rauch

12. 4. 2018

O epistemologických a didaktických aspektech vztahů mezi zkušeností a znalostí: Případ matematického vzdělávání (v AJ)

Bernard Sarrazy (Université de Bordeaux Segalen)

V příspěvku autor představí pojem ‚zkušenost‘ ze dvou perspektiv: antropologické a didaktické. Antropologickou perspektivu zvolil proto, že zkušenost je vždy vázána na sociální minulost subjektů, a didaktickou proto, že zkušenost má původ v příležitostech učit se, posílit a upevnit to, co už bylo naučeno, nebo naopak odmítnout něco kvůli chybným znalostem. Zkušenost je tedy mnohoznačná vzhledem k rozmanitosti minulosti žáků a současně jedinečná, protože v případě vzdělávání se zkušenost týká výuky nových znalostí (které jsou v případě matematiky univerzální). Na vzdělávání můžeme pohlížet jako na organizaci zkušeností nabídnutých žákům, které jsou současně předurčeny kulturou, ale také sociálními zkušenostmi žáků. Toto prolínání je zvlášť důležité v prvních letech školní docházky v matematice (často slyšíme, že úlohy musí být konkrétní, tj. mít vztah ke každodenní zkušenosti žáků). V první části budou rozvinuty některé epistemologické a teoretické základy tohoto rámce propojující antropologii použitou Ludwigem Wittgensteinem, antropologii praxe a kultury Pierra Bourdieu a teorii didaktických situací v matematice (Brousseau, 1997). Ve druhé části bude představen soubor mechanismů pro studium vzdělávacích fenoménů a výsledky, které umožnily vytvořit propojení zkušeností žáků a didaktické efekty způsobené jejich rozdíly. Pojem citlivost na didaktický kontrakt, související s didaktickým kontraktem, devolucí a prostředím, umožní objasnit důvody pro některé odlišnosti ve vzdělávání.

19. 4. 2018

Problémy výuky geometrie

Vlasta Moravcová, Jarmila Robová (MFF UK)

Přednáška je věnována dvěma souvisejícím základním problémům geometrického vzdělávání na základních a středních školách. Prvním z nich je porozumění žáků základním geometrickým pojmům a vztahům, druhým jsou postoje žáků, resp. učitelů, ke školské geometrii. V první části se zaměříme na výzkum geometrických miskoncepcí žáků 6. ročníků, který v roce 2017 probíhal na 6 základních školách a 6 osmiletých gymnáziích a zúčastnilo se jej 505 žáků. Ve druhé části se budeme zabývat vztahem žáků k výuce geometrie, který byl v rámci uvedeného výzkumu zkoumán prostřednictvím dotazníkového šetření.

3. 5. 2018

Jak zkoumat použití heuristických strategií při řešení matematických úloh

Derek Pilous, David Janda, Radka Havlíčková, Veronika Tůmová (KMDM PedF UK)

Příspěvek shrnuje letošní výstupy neoficiálních setkávání začínajících výzkumníků KMDM. V tomto roce jsme se věnovali návrhu vlastního výzkumného projektu. Cílem tohoto projektu je doplnit a rozvést předchozí výsledky výzkumů zaměřených na vytváření, používání a vývoj heuristických strategií u žáků různých stupňů škol pomocí smíšené, kvantitativně-kvalitativní metodologie aplikované v prostředí tzv. Výstavišť známých z Hejného učebnic matematiky. Posluchače seznámíme s teoretickým rámcem projektu, návrhem dané metody, která spočívá v automatizovaném sběru dat a analýze postupů řešení, a výsledky pilotních experimentů.

17. 5. 2018

Využití mobilních zařízení a rozšírenej reality vo výučbe matematiky

Lila Koreňová (PedF Univerzity Komenského, Bratislava)

Mobily a tablety sa stali prirodzenou súčasťou dnešných školopovinných detí. Ich využitie v procese výučby je samozrejmý a snáď aj nevyhnutný pre nové, konštruktivistické metódy v digitálnom prostredí. Mobilné zariadenia ponúkajú široké spektrum možností pre vyučovanie matematiky už na základných školách, a to nielen prostredníctvom aplikácií a interaktívnych webstránok, ale aj využitím kamery. Od čias hry Pokémon sa objavil aj nový fenomén – rozšírená realita, ktorá povýšila využitie smartfónov na vyšší stupeň. V prezentácii podám stručný teoretický rámec m-learningu s dôrazom na rozšírenú realitu. Poukážem na niekoľko možností aplikácie m-learningu na hodinách matematiky na základnej škole a budem referovať o výskume, ktorý skúmal vplyv m-learningu v piatom ročníku základnej školy na proces výučby.